„Jsme závodnice z vesnice Senožaty, pár kilometrů od Humpolce, které mají rády vůni benzínu, hluk, prach, bláto, rychlost a adrenalin.“
Více na úvod asi ani není potřeba. Tyto mladé nadějné slečny vystihly vše, co k jejich závodnímu životu patří. V dnešním rozhovoru jsme vyzpovídaly dvanáctiletou Amálku a její šestiletou sestru Aničku, cílevědomé dívky, které se nebojí opřít do plynu a už od malička neohroženě brázdí autokrosové tratě.
Ahoj holky, v první řadě vám moc děkujeme, že jste s napsáním rozhovoru souhlasily. Závodíte v autokrosu, proto nám na začátek prosím osvětlete, jak dlouho se tomuto odvětví věnujete a kdo vás k němu přivedl.
Pro Amálku bude sezóna 2023 oficiálně 5. sezónou v rámci MMČR. Po účasti v racerbuggy akademie, která hledá malé talenty do autokrosu, si Amálka prošla všemi kategoriemi racerbuggy. Racerbuggy 160ccm, tyto speciály jsou s motorem Honda s variátorem a děti v této kategorii mohou dostat závodní licenci už od 5 let věku a mohou zde závodit až do 8 let. Poté šla Amálka do silnější kategorie a tou je Racerbuggy 125 ccm, kde se už musí děti naučit řadit. Poté je čeká kategorie Racerbuggy 250ccm, kde je Amálka doposud. Tady už letí docela kudlu, rychlost na některých tratích dosahuje až 155 km/h. Amálka už dva roky bojovala o titul. Tato kategorie je hodně vyrovnaná. Tak snad štěstí v další sezóně bude přát víc!
Anička na autokrosu vyrostla úplně od kočárku, díky již rozjeté závodní kariéře své sestry. Takže to bylo jasné, že půjde v jejích stopách. Hned jak padlo 5 let, tak se udělala závodní licence a v minulém roce měla premiéru, jak v MČR, tak v Radeč Cupu. V českém mistráku byla jediná holka mezi samými už zkušenými kluky a držela se v druhé polovině tabulky bodování. Pro příští rok se kategorie ani u Aničky měnit nebude a pojede stále s Racerbuggy 160ccm.
Pamatujete si každá na průběh svého prvního závodu? Jaké byly vaše pocity?
Amálka: „Nevěděla jsem pořádně, co mám dělat, jak jet, byl to divný pocit, ale nebála jsem se.“
Anička: „Už si to nepamatuju, bylo to prostě dobrý.
Závodíte v rámci Mistrovství ČR v autokrosu. Prozraďte nám své zatím největší úspěchy.
Nejlepší sezónou pro Amálku byla určitě sezóna 2022. Hned na začátku sezóny vyhrála na domácí trati v Humpolci, konečně prolomila na tamní trati smůlu, a ujmula se vedení v tabulce bodování. Sezóna byla jak na houpačce, ale držela si stále 3 top pozice a byla silný adept na mistra ČR. Ke konci sezóny však někteří protivníci neudrželi svá chlapská ega a vyloženě Amálku vyšachovali ze hry o titul a celkově stupně vítězů.
Aničky největší úspěch bylo 3. místo na závodě v Radeč Cupu.
Jste si jako sestry navzájem vzorem? Učíte se jedna od druhé?
Určitě ano, Amálka chodí s Aničkou pokaždé na startovní rošt, radí jí kam se postavit nebo jak danou zatáčku projet. Anička je také velkou psychickou podporou pro Amálku před startem. A když se stane nějaká smůla, tak to těžce nese a i slzy tečou.
„Anička na autokrosu vyrostla úplně od kočárku, díky rozjeté kariéře své sestry. Takže bylo jasné, že půjde v jejích stopách.“
V jakých kategoriích závodíte?
Amálka jede v kategorii Racerbuggy 250ccm s motorem KTM. Jedná se o poslední kategorii před vstupem do velkého autokrosu, a tím je juniorbuggy.
Anička jede v nejmladší kategorii Racerbuggy 160ccm, která je určena pro děti od 5 do 8 let věku dítěte.
Je nějaký závod, na který obě rády vzpomínáte?
Tím je bezesporu Mistrovství Evropy v Přerově 2022, kdy holky měly tu čest jet volný závod během evropského víkendu. Stát v depu s evropskou špičkou byl super zážitek. Finále se dokonce vysílala živě v televizi a celková organizace celého víkendu byla super.
Dále to je také už zmiňovaný domácí Humpolec, kde Amálka vyhrála.
Aničky ráda vzpomíná na Poříčí nad Sázavou, kde dojela na 3. místě v rámci Radeč Cupu.
Jak hodnotíte letošní sezónu? Co se vám povedlo a na čem byste naopak rády zapracovaly?
Sezóna 2022 byla hodně náročná jak závodně, tak finančně a hlavně především psychicky. Můžeme říct, že jsme v těchto kategoriích jeden z týmů s nejnižším budgetem bez jakékoliv podpory od sponzorů a myslíme, že i přesto držíme laťku vysoko, což někteří soupeři nemohou přenést přes srdce.
Zapracovat se musí na větší dravosti, Amálka se hodně drží pravidel fairplay, což zbytek startovního pole moc neumí. Takže držet se tohohle hesla, ale přesto si nenechat vše líbit. Anička musí zapracovat na rychlosti a bojovnosti.
Jaké máte další koníčky kromě autokrosu?
Amálka se věnovala tenisu, který je dobrý na postřeh. Má ráda freestyle koloběžky a trávení času s kamarády.
Obě holky jsou hodně kreativní a pořád by něco vyráběly.
Anička je více holčičí typ už od malička, narozdíl od Amálky. Takže ta má ráda šaty a pořád by se různě šlechtila. Také dostala od Ježíška vybavení do školy, takže za chvíli jí začnou povinnosti.
„Někteří protivníci ovšem neudrželi svá chlapská ega na uzdě a doslova Amálku vyšachovali ze hry o titul.“
Autokros je velmi kontaktní sport. Jak jste zpočátku snášely fakt, že se v něm častěji havaruje nebo do vás ostatní závodníci často narážejí?
Amálka: „Musí se počítat hned s tvrdým kontaktem po startu, nesouhlasím s účelným kontaktem, aby se protivník odstranil nebo se poškodila technika. Vždy vše fairplay.“
Anička: „Když do mě někdo vrazí, tak mi to vadí. Je mi líto mojí bugyny, když mi ji někdo ničí.“
Měly jste už nějakou vážnější nehodu nebo technickou závadu v průběhu závodu? Nepřemýšlely jste díky tomu, že s autokrosem skončíte?
Amálka měla více karambolů, na čtyři z nich si celý tým vzpomene a pokaždé v nás znovu zatrne. První je na závod v Nové Pace. V padáku, kde jedeme rychlostí zhruba 100km/h, to před ní Martin Kolomý z prvního místa vrazil do svodidel. Amálka jela přímo za ním a nebylo kam uhnout, jelikož kolo na kolo jel vedle ní další jezdec, takže přelétla přes Martina a vlítla do svodidel taky, přesto závod dojela a byla z toho jen naražená ruka. Druhá vzpomínka je určitě z Dobřan v Orlických horách, kdy Amálka stále bojovala o udržení v top 3 v boji o titul mistra. V poslední zatáčce před šachovnicí jí rival přímo na férovku podebral a vytlačil z tratě. Měla poruchu na bugyně, že do další jízdy nastoupit nemohla a finále jela až ze zadu. Rival byl po zásluze diskvalifikován z rozjížďky, i přesto se mu finále ale povedlo…
Třetí je také z letošní sezóny, kdy si ji protivník zkoušel podjet tak, aby ji vystrčil, nakonec se mu to povedlo a Amálku hodil na boudu. Buggy bylaponičena natolik, že jsme jeli až finále, ale řízení bylo z nehody natolik poškozené, že ho dokroužila z povinnosti pro pár cenných bodů. Poslední je z roku 2021, kdy odešly brzdy a Amálka to z 1. místa v plné rychlosti napálila do svodidel.
Nikdy ji to přesto neodradilo pokračovat v autokrosu.
Anička už měla také boudu. Ještě když neměla oficiální závodní licenci, tak závodila pouze Radeč Cup a tam se ji povedlo hodit buggy na střechu. Na start se jí moc nechtělo, ale strach překonala, a to je hlavní. Naštěstí autokros je jedna z nejbezpečnějších kategorií v závodním světě.
Povězte nám něco víc o svých závodních buggy. Vyhovují vám?
Amálka: „Ano vyhovuje, i když mám ten samý speciál už třetím rokem, tak se s ní víc a víc sžívám.“
Anička: „Mám ráda svoji Elišku!“ (jméno buggy)
Jezdíte za nějaký závodní tým?
Máme svůj, který se jmenuje Amiracingteam team.
„Jsme jeden z týmů s nejnižším budgetem, bez jakékoliv podpory od sponzorů, a myslíme si, že i přes to držíme laťku hodně vysoko, což spousta lidí nedokáže přenést přes srdce.“
Závodily jste někdy i za hranicemi ČR?
V rámci Mistroství ČR se jezdilo v rakouském Hollabrunu. Obě dvě se zúčastnily cesty na WRC v Chorvatsku na jaře 2022, kam jely ukázat autokros, dětskou kategorii a také to, že i holky závodí v tomto odvětví motorsportu.
Jak se vaše rodina staví k tomu, že závodíte? Nemají o vás strach?
„Jsou to jedny velký nervy, na konci sezóny až takové, že chtějí už konec. Je to takový adrenalin, že nás ženou, abychom jely rychleji. Na stráních je člověk nepřehlédne. Ale kolikrát se stane, že si až zpětně uvědomíme, že jsme ještě děti a letíme takovou kudlu.“ (smích)
A co vaši kamarádi? Jak vás vnímají oni?
Amálka: „Moc se o tom nechci bavit, lidi mimo závodní svět tohle moc nechápou. Berou to, že se chlubím, nebo se o to nezajímají.“
Anička: „Já vždycky nesu každou trofej ukázat do školky a děti říkají, že je to hodně hustý.“
Určitě už jste někdy zaslechly narážky typu, že závodění není pro holky, nebo že kluci jsou v tomto ohledu lepší. Setkaly jste se někdy s takovýmto chováním?
Amálka to mohla zažít na vlastní kůži v minulé sezóně, kde ji kluci protivníci poslední závody vyloženě vyšachovali ze hry o titul. Ale díky Amálky dravosti a férových soubojích získala hodně nových fanoušků, kteří ji ženou dopředu.
Každý sport je pro holky i kluky.
V Aničky kategorii jsou zatím ještě malí závodníci a moc nějakou konkurenci nebo souboje neřeší. Ani to, že byla v minulém roce jediná holka ve skupině. Spíš naopak, si ji kluci hýčkají, jak růži v trní (smích).
„Nechci se o autokrosu moc bavit. Lidé mimo závodní svět to moc nechápou. Berou to tak, že se chlubím, anebo se nezajímají.“ – Amálka, 12 let
Kdybyste dostaly možnost vyzkoušet si jiný druh motorsportu, šly byste do toho?
Anička: „Já nevím, ale chtěla bych zkusit balet. Baví mě jezdit v motokáře.“
Amálka: „Mě by jednou lákaly drifty.“
Jak snášíte případné prohry? Je vám smutno, nebo vás to naopak „nakopne“ k lepším výsledkům?
Slzy, vztek, ale pak přijde strašné nakopnutí to všem ukázat a jet odznova naplno.
Existuje někdo, kdo vás jakýmkoliv způsobem v závodním světě inspiruje?
Amálka: „V autokrosu je pro mě inspirací německý závodník a multišampionBernd Stubbe, náš talent Petr Nikodém, Francouz David Meát a v neposlední řadě Jarda Hošek. Mimo autokros Max Verstappen a Erik Cais. Mentálně mě umí nakopnout Tomáš Enge. V autokrosu mám podporu i od starších holek -Holanďanky Chantal van der Putten z kategorie cross car a Samanthy Breederland z buggy 1600 ccm.
Anička: “ Jarda Hošek, Petr Nikodém a Bernd Stubbe.“
Máte v autokrosu nějaký velký sen, který si přejete, aby se splnil?
Amálka: „Prolomit smůlu a udělat vysněný titul.“
Anička: „Udělat jednou titul.“
Jaká je vaše nejoblíbenější autokrosová trať?
Amálka: „Mekka autokrosu Nová Paka, technicky Dobřany v Orlických horách a domácí Humpolec.“
Anička: „Mám to úplně stejně jako ségra.
A máte nějakou vysněnou, kterou byste si chtěly zajet?
Amálka: „Německý Matschenberg, Mollerusu ve Španělsku, na těchto tratích se totiž jede Mistroství Evropy.“
Jaké máte plány na příští sezónu?
„Obě dvě zůstáváme ve svých kategoriích, jako každý rok chceme ty nejlepší výsledky!“
Co vás na autokrosu nejvíc baví?
Amálka: „Bezesporu adrenalin, rychlost a zábava.“
Anička: „Kamarádi a závodění.“
„Kolikrát si až zpětně obě uvědomíme, že jsme ještě děti, a i přes to letíme takovou kudlu.“
Chtěly byste na závěr něco dodat, nebo předat našim čtenářům nějaké poselství?
Pokud jsme čtenáře zaujmuly, určitě vás zveme na náš instagramový profil Amiracingteam, kam přidáváme dění během i mimo závodní sezony. Doražte se podívat na autokros, nebudete litovat.
Autokros je určitě pro holky i kluky. Dělejte to, co vás baví a plňte si své sny.
Chceme poděkovat za podporu všem, kteří v nás věří, rodině, rodičům a mechanikovi. Budeme dělat všechno pro to, abychom ukázaly ty nejlepší výsledky.
Děkujeme sestřičkám za krásný rozhovor a přejeme mnoho závodních úspěchů a splněných snů nejen v motorsportu. Tým #HOLKAZAVOLANTEM
Instagram: @amiracing
Foto: archiv Židkovy
