Pokud patříte mezi fanoušky rally a rádi jezdíte po závodech, určitě jste si už všimli červeného Citroënu Saxo a jeho velmi nadané pilotky – čtyřiadvacetileté Kristýny Nyiri, která už na první pohled září optimismem. Kiki miluje rychlou jízdu a adrenalin, což z ní činí velkou konkurentku nejednomu závodníkovi. Ráda také tráví čas s přáteli a momentálně se těší na Radouňskou rally, kde pořádně provětrá svou novou závodničku – Opel Adam R2.
Ahoj Kiki, jak jsi se dostala k závodům v rally? Jaké byly tvé první krůčky a kdo tě k motorsportu přivedl?
Ahoj. Nejdřív bych chtěla poděkovat za tu možnost tu vůbec být. O rally jsem věděla už jako malá holka, neboť můj děda a taťka tenkrát jezdili Favoritem, poté přesedali na Felícii a děda nakonec skončil na autě Škoda Fabia, se kterou loni jezdil brácha. Jako malá jsem sice chodívala fandit, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych do auta sedla já a mohla závodit. To byl jen můj sen a díky svému manželovi se mi sen plní. Manžel se rally věnuje od svých šestnácti let. Po seznámení s ním jsem věděla, že nudit se rozhodně nebudu (smích).
Pamatuješ si na svůj úplně první závod a jak probíhal? Jaké byly tvé první pocity?
Můj úplně první závod, na to se zapomenout opravdu nedá. Začalo to tím, že jsme s manželem jeli na závody Rally HK v Bělé pod Bezdězem s jeho Imprezou, já jela po ose kombíkovou oktávkou, do které jsem nakonec o víkendu usedla i na závodech. Z dvoudenního závodu jsem si odvezla první místo ve třídě a putovní pohár. Nikdo nečekal, že s osobákem, se kterým jsem přijela po ose, bych mohla vyhrát (smích).
A pocity? Ty byly neskutečný. Byly neskutečný tehdy a jsou neskutečný i teď. 🙂
Momentálně jezdíš už druhou sezónu Českomoravského poháru rally. Jak se na závody připravuješ a máš před závodem nějaký svůj rituál?
Druhá sezóna nezačala úplně nejlíp. Na autě nás hodně trápí elektrika, se kterou trochu bojujeme, ale nevzdáváme se a moc se těším na další závod, který se jede v Radouni. Přípravy na závody…no, veškerý přípravy mi dělá manžel a já se snažím přidat alespoň ruku k dílu. Rituál úplně nemám, jen nervy chvíli před závody pracují, ale snažím se si to moc nepřipouštět a závody si hlavně užít. 🙂
“ Nikdy by mě nenapadlo, že bych zrovna já měla sednout do auta a závodit.“
Závodíš s Citroënem Saxo. Jsi s ním spokojená?
Saxána, mé první závodní auto. Už jen to, že bylo první, znamená, že je to moje srdcovka. Vývoj na Saxu byl neskutečný, přes zimu jsme do něj nechali dát sekvenční převodovku a musím říct, že jsem si to auto zamilovala snad ještě víc. Ale bohužel, nic netrvá věčně a problémy na autě převládaly, tak jsme začali hledat nové. Měli jsme štěstí, že jsme narazili na inzerát na jedno auto, o kterém jsem ani nesnila, protože by mě nenapadlo, že by bylo vůbec možné ho mít. A ejhle, nové auto je doma a na Radouni se ukážu s Opel Adamem R2.
Závodila jsi ještě s jiným autem? Dokázala bys případně říct, které auto pro tebe bylo jako pro ženu lepší?
Ano, závodila jsem s vícero auty. U nás je to takové, že jezdíme prostě s čímkoliv (smích). Když se něco jede, popadneme co zrovna je a prostě jedem. Kombíková oktávka, Bora, fábie a v neposlední řadě Saxo. Pro mě jako pro ženu je určitě lepší Fabie nebo Saxo, to jsou vcelku malá auta a řídí se mi prostě líp.
Co považuješ za svůj největší úspěch?
Vždy před závody si říkám, že chci hlavně dojet. Dojet v pořádku. Ano, je hezké dojet, ale přišla jsem na to, že si to chci hlavně užít. Užitá erzeta je pro mě cennější, než kdybych to nějak dojela. Největší úspěch je pro mě to, když můžu stát na startu. Ne každý má tu možnost a já jsem za to strašně vděčná.
Jak se k tvému závodnickému koníčku staví rodina a přátelé? Podporují tě?
Největší podpora je můj nejlepší přítel a manžel v jednom. Bez něj bych nebyla tam, kde teď jsem a za to mu moc děkuji.
„Nikdo nečekal, že bych s kombíkovou oktávkou, se kterou jsem přijela po ose, mohla vyhrát.“
Zažila jsi někdy v průběhu závodu nějakou větší „krizovku“? Neměla jsi díky tomu chuť s rally skončit?
Krizovek pár bylo, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych kvůli tomu přestala závodit. 🙂
Jak hodnotíš loňskou sezónu? Co se ti povedlo či nepovedlo a na čem stále pracuješ?
Loňská sezóna byla úžasná. Užila jsem si ji jen jak to šlo. Byly jak povedený tak i nepovedený závody, ale to si myslím, že je všude 🙂 vždy je na čem pracovat, vidím na sobě spousty chyb, tak určitě se je snažím minimalizovat, ale ne vždy se zadaří, každopádně se nevzdávám a jedu dáál!
Při jednom závodě, konkrétně na Rally Železné hory, jely z vašeho týmu tři auta. Tvůj bratr a manžel závod nedokončili, ty jsi jako jediná projela cílovou čáru. Jaký to pro tebe byl pocit, že ty, jako jediná žena v týmu, jsi závod dokončila?
(smích) No… přípravy byly velké. Nejdřív odjel brácha, pak manžel a my měli ještě půl hodiny v depu, než jsme museli odstartovat. Chvíli před odjezdem mi zazvonil telefon a vidím, že mi volá manžel. V tu chvíli panika a strach, co se stalo, vždyť má přece závodit ne? Tak nám bylo řečeno, že to na konci první erzety napral do bráchy. Teď už se tomu všichni smějeme, ale v tu chvíli mi do smíchu vůbec nebylo. Jestli jsou všichni v pořádku, čert vem auta, ale hlavně aby jim se nic nestalo. Naštěstí nestalo. Ale do první erzety jsem vjížděla ve stresu a taková nesoustředěná. Když jsem je viděla na trati, ulevilo se mi, že to nebylo tak strašné. Jeli jsme dál a nikoho z nás nenapadlo, že z nás tří dojedu zrovna já (smích). Pocity úžasný, tohle byl pro mě jeden z nejlepších a nejvíc užitých závodů.
„U nás je to takové, že závodíme s čímkoliv, co je zrovna k dispozici.“
Máš v rally nějaký sen, kterého chceš dosáhnout?
Svůj sen si momentálně žiju 🙂
Jaké je tvé vysněné auto?
Vysněné auto nám parkuje na dílně. Před pár lety jsem si to nedokázala ani představit a teď? Teď s ním pojedu první závod na Radouni a neskutečně se na to těším. Je to právě Opel Adam R2, o kterém už jsem se zmínila.
Existuje nějaký moment ze závodů, na který ráda vzpomínáš?
Vzpomínám ráda na každý závod, jak ten úspěšný, tak i ten neúspěšný, protože mám kolem sebe lidi, kteří mi tu krásnou vzpomínku vytváří. 🙂
Při ČMPR mezi přejezdy si musí s případnými technickými problémy pomoci sama posádka. Zvládáš si nějaké takové opravy na autě sama?
Musím zaťukat, že se mi naštěstí na přejezdech nic takového nestalo. Takže nedokážu říct, zda bych něco zvládla nebo ne.
„Miluju ten moment, kdy chlapům spadne brada, když vidí, že i holka si umí na závodech vybojovat výsledky.“
Jaký je tvůj nejoblíbenější závod? Případně máš nějaký, který by sis chtěla zajet?
Jak už jsem tu zmiňovala, Rally Železné Hory pro mě byl jeden z nejlepších závodů a nemůžu se dočkat, až letos budeme stát na startu a snad si to užijeme minimálně tak, jak vloni.
Máš nějaký jezdecký vzor, který je to inspirací?
Můj první jezdecký vzor je můj manžel. Neskutečně mi pomáhá. Asi to nebude úplně velké překvapení, ale druhým vzorem by pro mě určitě byla úžasná Michèle Mouton. To je prostě klasika, první žena, která ukázala, že nejen chlapi za volant patří!
Jezdila jsi i jako spolujezdec. Co ti vyhovovalo více – řízení nebo čtení not? Jaké to je být v roli toho, co diktuje svému pilotovi?
Za mě určitě řízení. Ač jsem si navigování strašně užila, tak bych dala přeci jen přednost řízení.
Zůstaňme ještě chvíli u tématu – podle jakých kritérií si vybíráš spolujezdce pro závod?
Určitě zkušenosti. Co si budem, v tomto motoristickém koníčku jsem pořád „nováček“, tak určitě potřebuji vedle sebe někoho, kdo mě bude hecovat, dokáže mi ukázat mé limity. 🙂
„Největší úspěch je pro mě stát na startu, protože vím, že ne každý tu možnost dostane.“
Chtěla by sis někdy vyzkoušet i jiné odvětví motorsportu? Jaké by to bylo?
Ráda se podívám i na jiné odvětví, ale osobně mám nejblíže k rally.
Setkala ses někdy s kritikou a podceňováním žen jak na závodech, tak za volantem v běžném životě? Jak se k tomu stavíš?
Jeeej, každou chvíli (smích). Podceňování žen na závodech? Miluju ten moment, kdy chlapům spadne brada, když vidí, že i holka za volant patří. Celkově mi přijde, že jsou holky/ženy za volantem podceňovány. O to větší mám pak radost, když mám nějaké výsledky.
Chtěla bys na závěr něco dodat, vzkázat či předat našim čtenářům nějaké poselství?
Chtěla bych poděkovat Vám, že jsem tu s Vámi mohla udělat rozhovor. Poté bych chtěla poděkovat svému manželovi, bez něj bych si svůj sen nikdy neplnila. I sny se plní, jen se musí počkat na ten správný okamžik.🙂
instagram: @kristaaax
Foto: archiv Nyiri
