Možná to někoho překvapí, ale stavba netradičních aut na extrémní závody se netýká pouze Dakaru Classic, Offroadmaratonů nebo Trialů. Rovněž v jiných krajích rostou nezapomenutelné offroadové výzvy…
Za pouhých 6 měsíců musí proměnit starou Suzuki Vitaru ve stroj, který Crazzy Frog team doveze na Rally Adventure Georgia 2024. A to není všechno! Po 3500 km dlouhé cestě napříč Evropou a Asií se pustí do týdenního závodu v náročném terénu Gruzie. Poté rodinný team čeká cesta zpět domů s nezapomenutelnými zážitky. A vy můžete být u toho s nimi, nejen, že se budete moct nechat vtáhnout do víru sociálních sítí, kde team již nyní mapuje stavbu auta. Ale také se můžete napřímo zapojit do podpory off-roadového snu pomocí platformy DONIO: https://donio.cz/zabaci-na-ceste
Z vraku se stává symbol:
Z vraku se stává symbol cesty z České republiky do Gruzie a odtud až na vrchol off-roadového závodu Rally Adventure Georgia 2024. Ano, přesně tak! Suzuki Vitara, legenda terénních vozů, se stane společníkem na cestě Crazzy Frog Teamu.
Vitara první generace, vyrobená v roce 1990, je klasikou mezi offroady. Třídveřová karoserie s typickými zaoblenými tvary a robustní konstrukcí se stala symbolem odhodlání a odolnosti. Pod kapotou se skrývá 1,6litrový motor s 60 kW. Možná se to nezdá mnoho, ale právě tato kombinace jednoduchosti a spolehlivosti zaručuje Suzukám úspěch v náročném terénu.Vrak, který přivezli, vyžadoval kompletní renovaci. Ale s láskou a odhodláním se pustili do díla a proměňuje ji v závodního speciála… Upravují podvozek, posilují karoserii, montují větší pneumatiky, naviják a spousta dalších úprav. Výsledek? Vitara, která si troufne na nejnáročnější terénní výzvy.
Pro nás je Vitara víc než jen auto:
Pojďme vyspovídat Lucii o snu po Hebvábné stezce. Jak jí tato cesta napadla, co a to rodina, pojede i manžel? A taky se zkusíme zeptat kde se zrodil nápad jet vlastním autem….
Lucie, fanoušci tě znají především z trialových závodů. Ale přece jenom, představ se nám:
„Moje jméno je Lucie Vlachová Halamová, je mi 33 let. Pocházím z Kladna a i na Kladensku společně s manželem Lukášem a zvířátky bydlíme. Od mala se věnuji motosportu, ke kterému mě přivedli táta s dědou. Začínala jsem s motocrossem, ale po úrazu páteře jsem musela přestat, tak jsem po menší pauze přesedlala na 4 kola.“
Jak tě napadlo jet do Gruzie?
„Mě to tak úplně nenapadlo. Ale když jsme byli v roce 2023 na polském offroadovém závodě Womens Challenge, tak jsme se tam seznámili s kamarádem Pavlem. A ten se nám večer zmínil o Gruzijské rally- že to je závod jen pro ženský. Ale mají i kategorii smíšenou – ženská řídí, chlap naviguje. Takže jsme nastražili uši a hltali informace. Po návratu z Polska se Lukáš spojil s organizátory, aby zjistil ještě podrobnější informace. Měli jsme 2 měsíce na rozmyšlenou, jestli ano nebo ne. No a nakonec jsme řekli, že do toho jdeme. Koupili jsme letenky a už to jelo…“
A co manžel, byl hned nakloněný nápadu jet tyhle extrémní závody?
„Rozhodopádně… Kdyby se nepustil do zjišťování informací a zařizování přihlášek a všeho kolem, tak bychom asi nikam nejeli.“
Minulý rok jste urvali 2 místo, s jakým autem jste jeli a kde jste si jej půjčili?
„Nebylo moc z čeho vybírat, jelikož jsme se přihlásili jako jedni z posledních tak na nás zbyl Nissan patrol. Téměř všechny zahraniční posádky měli auta z půjčoven, jen místní měli svoje „nazbrojené“ káry. V podstatě naše auto – Nissan patrol 4.2 v benzínu bez jakýchkoliv úprav. Trošku nezvyk od těch našich „prdítek“ (suzuki samurai), Pohodlné to bylo, ale domu bych to nechtěla. Od organizátora jsme měli kontakt na půjčovnu aut. Po celou dobu závodu jsme měli k dispozici servis nebo výměnu vozidla při větší poruše. Nás naštěstí postihla jen jedna závada, kdy přestal fungovat palivoměr a čerpadlo z přídavné nádrže. Tuto závadu se snažili vyřešit mlácením do palubní desky. Nepodařilo se, tak jsme další etapy bez ukazatelů. „
Jak se vám líbila organizace závodů? Jsou tam nějaké specifikace?
„Organizátoři jsou velice milý a vstřícní lidé. Je to závod, ale koná se za běžného silničního provozu, takže není rychlostní ale navigačně-orientační. V noci nebo brzo ráno dostanete GPS souřadnice kontrolních bodů. Vašim úkolem je si naplánovat trasu mezi body v co nejkratší vzdálenosti a dostat se v časovém limitu do cíle etapy. Nééé vždy se vyplatí jet tou nejkratší trasou. Občas se objevila cesta, která ani na mapě nebyla. Nebo přijedete k řece, ale most tam není a kontrolní bod na druhém břehu. Organizátoři by mohli trochu vylepšit komunikaci se závodníky během dne. Stalo se třeba, že díky špatnému počasí zrušili z bezpečnostního důvodu kontrolní body, ale k nám se tato informace dostala až potom co jsme ho absolvovali.“
Kdy se zrodil nápad jet s vlastním autem z ČR?
„Věta, Tyjooo mít tady vlastní auto …. Padla už několikrát při samotném závodu, ale pořád nám to přišlo trochu nereálné a šílené. Dlouho jsme snili o tom, jak pojedeme více samurajema na expedici do Rumunska a nikdy k tomu nedošlo, protože to bylo daleko. Tak teď pojedeme sami Vitarou do Gruzie. Gruzie nás tolik nadchla svou přírodou, atmosférou a lidmi, že sem tam prostě potřebujeme vrátit! „
A už si věděla, že budeš stavět Vitaru?
„No, úplně jasný to nebylo, ale když se podíváš na náš vozový park, tak to prostě nemohlo dopadnout jinak. Úplně největší srdcovka je pro nás Suzuki Samurai, ale ten svou motorizací nesplňuje požadavky organizátora. A Když jsem se doma rozhlédla po dvoře, tak to bylo jasný… VITARA ! Už dlouho čekala, až ji zase vrátím na silnice, takže se jí to teď splní. Samozřejmě, že jsme si i zahrávali s myšlenkou koupit větší pohodlnější auto, ale suzuki známe, prošlo nám jich pod rukama tolik, že je i nějaká zásoba náhradních dílů a to je velká výhoda. „
Spustili jste platformu na sbírání financí, na závody. Co všechno s vámi fanoušci budou sdílet?
„Ano, můžete nás podpořit na Doniu. I když si všechno na autě děláme sami, tak i tak je to dosti finančně náročné. Jak samotná stavba auta, tak cesta tam i zpět, ale i registrace do závodu. Každá finanční nebo materiální podpora nám hrozně pomůže a vážíme si ji. Snažíme se vše dokumentovat a chceme fanouškům ukázat na našich sociálních sítích, jak probíhá celá přestavba auta ale i cesta tam a v neposlední řadě hlavně kvůli čemu tam jedeme a to je samotný závod.. Pro ty, kteří nás podpoří na Doniu máme i různé typy odměn.Po návratu bychom chtěli uspořádat besedu s povídáním a promítáním.“
jaké máte plány na umístění?
„Tak máme co ještě vylepšovat :D, ale samozřejmě musíme myslet na to, že potřebujeme Vitaru dostat zpět domů a ne ji tam zlikvidovat. Pro nás bude vítězství, když auto stihneme dostavit, odjet do Gruzie, účastnit se závodu a dojet v pořádku zpět domů. Jak jsme loni poznali tak, není úplně jednoduché se naučit vnímat místní podmínky jako je například náhlá změna počasí. V tomto mají místní závodníci dosti velkou výhodu. Ale samozřejmě, že jdeme do závodu na 100%. „
Děkujeme za rozhovor a držíme palce nejen při stavbě auta, ale také při samotném závodě!!!
- Text: Czech Samurais tým
- Foto: Frog Crazzy team
